Lidé, foťte – Zastavovač času III

2017-08-11-17-56-02--3969

Pro časopis Cykloturistika č. 3/2018
Žijeme v éře digitální. Všichni máme foťák v mobilu, kompakt, nebo dokonce bezzrcadlovku či zrcadlovku. Fotit může dnes úplně každý. A zaplavit kyberprostor miliardami fotek. Každá fotka je zmrazení okamžiku, který jsme prožili. Svým způsobem jde o zastavení času. Vozíte foťák s sebou na kolo? Já ano. Vždy a za každých okolností. A jelikož většina z nás jezdí zejména za hezkého počasí, prozradím vám tajemství.

Když je hezky, lze dobrou fotku udělat i krabicí od bot. Ta by byla ale na kolo nepraktická. Chci tím říct, že za sluníčka fotku nemůžete pokazit. Každý, i ten sebeobyčejnější mobil či kompakt je nastaven tak, aby pořídil bezvadnou fotku. To platí zejména za ideálních světelných podmínek. Tedy venku, ať je jasno, polojasno nebo zataženo. Pokazit fotku může jedině fotograf osobně nepromyšlenou kompozicí. Ale fotíme hlavně pro sebe, ne? Já si z každého výletu přivezu třeba 100 fotek. Ale nejenom z cyklovýletu. Fotím denně, doslova a do písmene denně. Světoznámý fotograf Antonín Kratochvíl řekl v nějakém rozhovoru, že každý den vyfotí dvě kazety filmu, čili 72 fotek. V dnešní digitální době ani nemusíte za filmy utrácet, stačí dost místa na paměťové kartě. Dobře, tak jste si z výletu přivezli 72 nebo 100 fotek. Co s nimi dál? Recept zní mazat.  Moje pravidlo zní, že z každého dne vyberu devět fotek. Ani víc, ani míň. Prostě devět. Proč? Ani Antonín Kratochvíl nepořídí víc dobrých fotek. Fotograf Josef Koudelka dokonce tvrdí, že dobrých fotek udělá tak jednu, dvě za rok. Takhle přísní my ale být nemusíme.  Fotíme přece hlavně pro sebe a pro svoje známé. Vyberte prostě těch devět nejlepších. Není to nápad z mé hlavy, ale z hlavy fotografa Adolfa Ziky, který založil pro fotografy i nefotografy web „Week of Life“. Týden života. Jeho principem je poskládat jeden prožitý týden právě z devíti fotek za den. Já osobně jsem členem Week of Life skoro deset let. Zika říká, že buduje fotografickou kroniku lidstva. Já to vnímám jako svoji osobní kroniku. Svůj fotografický deník. Kdykoliv se můžu podívat, co jsem dělal, a kde jsem byl před měsícem, před rokem, před pět lety. Můžu si připomenout každý uplynulý den, každou vyjížďku na kole. Uznávám, není to snadná disciplína, devět fotek denně, ale díky každodennímu focení jsem se každou fotkou jako fotograf zlepšoval. Nejtěžší týden byl ten první. Pak už to šlo. A tak každý den pořídím plus minus 72 fotek, a vyberu přesně 9. Sdílet svoje výlety můžete také na sociálních sítích, kde vás nikdo neomezuje počtem fotek. Ale žádný čtenář není zvědavý na záplavu fotek. Daleko více čtenáře ohromíte malým počtem kvalitních obrázků, které za to stojí, než kvantitou, kterou nikdo nedokouká. Ale co, je to jen dokument. Dokument pro vás! Tak foťte. Foťte o sto šest. Na každé vyjížďce. Za deset let zapomenete, že jste na nějaké vyjížďce byli, ale díky fotkám si ji můžete znovu připomenout. Zastavili jste čas! Pochlubte se světu těmi nejlepšími fotkami. A nezapomeňte na další tři pravidla digitálního fotografa: Zálohovat, zálohovat, zálohovat. Přeji vám na cestách, jak říkají fotografové, dobré světlo!

Romek Hanzlík

facebook.com/zastavovaccasu/

weekoflife.com